[ Webhosting profitux.cz ]

Akce  »  Praha – Židovské muzeum

Výlet do Židovského muzea v Praze

19. října jsem se třídní a třídou jako zastupující třídní (rozumíte, ne?) vyrazila na exkurzi do Židovského muzea v Praze. Vlak přijel do matičky Prahy kupodivu včas, takže jsme měli přibližně hodinku a půl na procházku a oběd, protože do muzea jsme byli objednaní na dvanáctou. A tak jsme studenty s kolegyní dovedly k vlastnímu muzeu, vypustily je a doufaly, že se v uličkách neztratí a před polednem se se všemi setkáme na stejném místě. Máme inteligentní studenty – vrátili se beze ztrát. My dvě zatím prošly okolí Staromáku, pokochaly se interiérem barokního chrámu svatého Mikuláše, pohladily chudinky nudící se koníky zapřažené pro lenivé turisty, koupily lékorky pro Vikýše a našly tzv. Havelskou korunu, což je slušná a přitom levná jídelna v Havelské kousek od Staromáku.

Naše paní průvodkyně v Židovském muzeu, paní Kuželová, byla drobná, sympatická a hlavně pohodová paní, která nám v přednáškovém centru nejdřív osvětlila základy židovských pojmů, tradic a stručnou historii národa. Mezi námi nechala kolovat třeba beraní roh šofar spojený se svátkem židovského Nového roku (Róš ha-šana, Den trub - letos v září se slavil začátek roku 5767), pohár na víno, část pergamenu tory psaného na hovězí kůži (celý měří kolem 30m a je ze dvou stran navinutý na dřevěné válečky), kořenku a například i modlitební řemínky (k modlitbě si je připevňuje muž na hlavu a k srdci). Paní byla hodně v pohodě - sama po otci židovského původu, ale na některé židovské tradice měla hodně vysoký nadhled a výklad prokládala něžnými rýpanci.

Pak nás provedla třemi synagogami: Staronovou, Pinkasovou a Klausovou (ne, s panem prezidentem nemá vůbec nic společného) a nakonec jsme prošli i největší lákadlo – Starý židovský hřbitov s hrobem rabbiho Löwa. Pro ten už měli všichni připravený lísteček "s nezištným přáním", k jehož napsání nás průvodkyně vybídla už při přednášce. Půlka nás přání málem nechala jinde – u starých úlomků náhrobků, kde byla spousta zasunutých papírků, ale naštěstí jsme byli upozorněni, že si přejeme na špatném hrobě.

Pak už jsme uháněli směrem k hlaváku, protože nám do odjezdu vlaku zbývala půlhodinka. Byla docela škoda, že studenti všichni chtěli co nejdřív domů, protože průvodkyně byla co se židovství týče výborně informovaná (zvládala svatby, pohřby, obřízku i symboly na hrobech), ochotná odpovídat a zdálo se, že i ji mrzelo, že nemůže ve výkladu pokračovat. Určitě by bylo o čem.

Navštívené památky

Židovská čtvrť – Praha Josefov

Adresa: U Starého hřbitova 1
Josefov neboli Židovské město, kdysi největší ghetto v Evropě, území o rozloze 8,81 ha severně a západně od okraje Staroměstského náměstí až k Vltavě je nejmenším katastrálním územím Prahy. Administrativně je celý Josefov součástí městské části Prahy 1. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město. Roku 1850 pak byl Josefov na základě nového prozatimního obecního zákoníku přičleněn k Praze jako její pátá část a získal současný název. Je pojmenován po Josefu II. synu Marie Terezie, který se v roce 1781 vydáním tolerančního patentu zasloužil o zrovnoprávnění židovského obyvatelstva. Předtím se Židovskému městu říkalo Židovské ghetto.

Původní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. stol. coby chudinská čtvrť odsouzeno k „asanaci”. Zda byly pravým důvodem neřešitelné hygienické podmínky středověké zástavby, jak se tehdy tvrdilo, či šlo o snahu podnítit nový stavební rozvoj oblasti a získat lukrativní pozemky v centru města, o to dosud historikové vedou spory. Veřejnou soutěž nakonec vyhrál projekt „Finis Ghetto” od autorů Alfréda Hurtiga, Matěje Strunce a Jana Hejdy a zrealizován byl v omezené podobě (plánovalo se vybourání skoro celého Starého města). V souvislosti s touto asanací došlo rovněž k menší výměně některých parcel mezi katastry Josefova a Starého Města. Součástí plánu asanace bylo zbourání všech domů, několika synagog a přebudování systému ulic (jejich srovnání a rozšíření). Zůstalo pouze 6 synagog, Židovská radnice a Starý židovský hřbitov. Ze zmizelých synagog můžeme uvést např. Velkodvorskou, Cikánovu či Novou. K podobným „asanacím” došlo i v jiných evropských městech, např. ve Vídni.

Z ghetta se zachovalo málo staveb, mezi nimi židovská radnice a šest synagog: Klausova, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká. Další památkou, která se dochovala z dob Židovského ghetta, je Starý židovský hřbitov. Za 2. světové války byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Z opuštěného Josefova se stalo skladiště konfiskovaného majetku. Po ukončení války zůstalo mnoho pozůstalosti v rukách Židovského muzea, protoŽe jeho původní majitelé byli zavraŽděni v koncentračních táborech a Židovské muzeum se tak stalo druhým největším židovským muzeem na světě.

Staronová synagoga

Adresa: Červená 2
Nejstarší památka pražského ghetta a zároveň jedna z nejstarších dochovaných gotických památek Prahy, nejstarší aktivní synagoga v Evropě (byla postavena kolem poloviny 13.st.). Dnes modlitebna a hlavní synagoga Pražské židovské obce. Spolu s Jubilejní a Vysokou je jednou ze tří pražských synagog, v níž se konají bohoslužby.

Maiselova synagoga

Adresa: Maiselova 8
Původně soukromá renesanční modlitebna primase pražské židovské obce Mordechaje Maisela, který financoval rozsáhlou renesanční přestavbu ghetta. Synagoga se zachovalým trojlodním půdorysem a patrovými ženskými galeriemi byla zbudována v letech 1590-1592, dnes výstavní prostor a depozitář Židovského muzea. Expozice historie Židů na území Čech a Moravy od počátku osídlení do emancipace v 18. století.

Pinkasova synagoga

Adresa: Široká 3
Druhá nejstarší synagoga pražského Židovského města pochází z roku 1535 a je dílem rodiny Horoviců. Památník obětí nacistické perzekuce, známý jako Památník 77 297, na stěnách svatyně ručně přepsáno 80 000 jmen českých a moravských Židů, kteří zemřeli při holocaustu v letech 1939-1945. Ve patře synagogy je instalována unikátní sbírka dětských kreseb z terezínského ghetta. Z 8 000 dětí pod 15 let deportovaných na Východ jich jich válečné útrapy přežilo pouhých 242.

Klausová synagoga

Adresa: U Starého hřbitova 1
Největší synagoga pražského ghetta, postavená v těsném sousedství Starého židovského hřbitova, jméno odvozeno z německého slova „Klause” ve významu malá budova. Termínem klausy byly označovány tři původní menší stavby, které dal na místě zbudovat Mordechai Maisel. Dnešní budova vznikla až po zhoubném požáru ghetta v roce 1689 (byla dostavěna r. 1694), synagoga byla vyhrazena pražskému Pohřebnímu bratrstvu. Expozice je zaměřena na židovské tradice a zvyky, v galerii synagogy je představen každodenní život židovské rodiny a zvyklosti spojené s narozením, obřízkou, slavností bar micva, svatebním obřadem, rozvodem a židovskou domácností.

Starý židovský hřbitov

Adresa: Široká 3
Hřbitov s téměř 12 000 náhrobních kamenů dochovaný prakticky v původním rozsahu, v některých místech odhaleno až dvanáct hřbitovních vrstev. Fungoval od roku 1478 do roku 1786, jeho předchůdcem byl hřbitov z Nového města nazývaný Židovská zahrada. Na hřbitově je pohřbena řada významných osobností židovké komunity, jako např.: velký náboženský učenec a pedagog Jehuda Liwa ben Becalel zvaný Rabbi Löw (†1609), s jehož osobou je spojena legenda o Golemovi, primas Židovského města Mordechaj Maisel (†1601), astronom David Ganse (†1613) a rabín a sběratel hebrejských rukopisů David Oppenheim (†1736). Po jeho uzavření začala využívat židovská komunita dva menší hřbitovy v Praze na Žižkově. V současnosti je používán jiný hřbitov nedaleko Olšanských hřbitovů. Ostatní pražské hřbitovy jsou ponechány jako němí svědci dnů předešlých. Nejstarší náhrobní kámen je z 25. dubna 1439 a patří učenci a básníkovi Avigdoru Karovi.

Obřadní síň – budova pražského Pohřebního bratrstva

Adresa: U Starého hřbitova 3
Pseudorománská budova bývalé márnice při Starém židovském hřbitově a obřadní síně pražského Pohřebního bratrstva – Chevra kadiša založeného r.1564. Výstavní prostor pro druhou část expozice věnované židovským tradicím a zvykům.

Židovské muzeum

Adresa: U Starého hřbitova 1
Muzeum bylo založeno roku 1906, spravuje šest historických objektů: Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Španělskou synagogu, Starý židovský hřbitov, Klausovou synagogu a Obřadní síň – budovu pražského Pohřebního bratrstva a Vzdělávací a kulturní centrum. V administrativní budově je umístěna rovněž knihovna přístupná odborné veřejnosti, archiv muzea, archiv holocaustu, referenční centrum a galerie Roberta Guttmanna určená pro krátkodobé výstavy.

Jubilejní synagoga

Adresa: Jeruzalémská 7
Největší a nejmladší pražská synagoga postavená v letech 1905 až 1906 podle architektů Štiastného a Richtera má být náhradou za synagogy zbořené při asanaci Starého Města a Josefova (Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu). Zajímavá je její secesní stylizace maurského slohu a vnitřní výzdoba ve stylu vídeňské secese od malíře Fröhlicha. Dodnes se v ní konají bohoslužby, ale také koncerty a výstavy.

Zdroje: www.travelguide.cz, www.webmapy.cz, www.hrady.cz, cs.wikipedia.org, Židovské muzeum


Fotogalerie

Vyberte album, které si chcete prohlédnout a klikněte na obrázek vedle - zobrazí se náhledy. Klikáním na jednotlivé náhledy se pak dostanete k zvětšeným obrázkům s komentáři.

Here you will find some photos. Choose the album you would like to see and click on the picture next to it to get the thumbnails. You can get the slides with comments in English by clicking on the thumbnails.

Židovské památky / Jewish sights

Biskupská zahrada
Fotografie židovských památek

Photos of Jewish places of interest




Praha / Prague

Svatý Mikuláš
Tady najdete fotografie ze Staroměstského náměstí a okolí

What you will find here is photos of the area of the Old Town Square




Repro:

  • fotografie Staronové synagogy – www.zidovskepamatky.unas.cz
  • fotografie pinkas wall – www.jamestwining.com
  • fotografie rabbilow – www.runawaytruck.com



«  ZPĚT NAHORU


© 2006-2007  cheva   |  kontakt  |  strom webu  |  aktualizováno / last updated on 9.7.2007