[ Webhosting profitux.cz ]

Akce  »  Velikonoce 2007

Velikonoce

Chcete-li se rovnou podívat na recepty, klikněte tady na řežábek a beránka.
Všechny fotky (i z tohoto článku) najdete jako obvykle ve Fotogalerii .

Pátek 6. dubna. jak jsem už psala, pánové byli celý den na chatě, tak jsem aspoň odpoledne zvládla doopravit písemky, zasít majoránku a bazalku (pozdě ale přece), vyprat něco málo praček a dokonce i zadělat na mazanec. Nahoře jsem ho krásně nařízla do kříže a posypala slunečnicovými semínky místo obvyklých mandlí a šoupla do trouby. Když chlapi dorazili, zbývalo pár minut před dopečením a já si všimla, že můj krásný kříž jaksi není. Nakonec jsem ho objevila na pravoboku. Levobok se nějak naštval a vyvalil se ven. Martin vzhled okomentoval tak, že nemáme mazanec, ale prdel. Mezi vyvaleným levobokem a křížovým pravobokem se táhla rýha jako...no přesně jak to řekl Martin. Na chuti mu to ale nic neubralo - výborně se lepil na patro a zespoda byla díky dvěma plechům, na kterých se pekl, kůrka sice křupavá ale jen tenoučká. S Vikym jsme ho koštli ještě zatepla.

Sobota 7. dubna. Ráno jsem po osmé vyrazila pro tátu, který se moc těšil na řežábek a mazanec, a docela si užívala klid na silnicích. Cesta zpátky do Budějc už tak klidná nebyla, páč lidi už se asi probudili a vyrazili na výlety a kpříbuzným. Napočítala jsem taky pět traktorů, takže jsem si říkala, jestli jsem toho Vikýše přece jen neměla vzít s sebou, když tak chtěl. Ale rozum zvítězil - přece jen by dvě a půl hodiny jen tak seděl v autě a pravděpodobně se až na náhodná pozorování traktorů nudil. Když jsme dorazili na 4D, zalitovala jsem trochu, že jsem se nechala vyplašit Martinem, který mi říkal, že jsem blázen péct o Velikonocích mazanec i beránka: Kdo to bude jíst?, a mazancové těsto zadělala jen z půl kila mouky. Na talíři totiž zbývala slabá polovina.

Vegetarián? Než jsme se po cestě stačili pořádně usadit, Martin dovařil oběd (jehněčí a uzené na česneku). Milouš se sice moc snažil přistát někde na stole, aby si taky zobnul, ale se stolem obsazeným ze všech čtyř stran stolu moc šanci neměl. Vynahradil si to později, když se rodina přesunula do obýváku a zelenýho zapomněla v kuchyni. Objevila jsem ho, vegetariána, jak se cpe uzeným rovnou z pekáče! Salát vedle v misce ho ani dost málo nezajímal...

Vikýš se strašně těšil na to, až budem malovat vajíčka, a tak jsem jich vyfoukala a uvařila celkem asi dvacet, abych taky měla co malovat. Vzhledem k tomu, že mezitím se děda začal koukat na Pána prstenů na videu, ale mladej vydržel namalovat asi tak třetinu vajíčka a zbytek nechal na mně. Dokonce jsem měla domalovat i to jeho... No ne že by mě to nebavilo, aspoň jsem nemusela co chvíli řvát Bacha na ten vosk, ať to neyvleješ!, na druhou stranu jsem barvila, malovala a oblepovala obtiskama dobře přes dvě hodiny. Dole si můžete přečíst, jak se naše vajíčka vyrábí.

Vajíčka

Neděle 8. dubna. Než se pánové ráno vyhrabali z postelí, měla jsem už hotové těsto na řežábek a beránka skoro v troubě, protože mazanec už jaksi nebyl. Jak si můžete prohlídnout ve fotogalerii, těsto na řežábek vypadá celkem dost odporně, ale upečené... mňam! Beránka jsem ako každoročně zapomněla udělat z o polovinu větší dávky, takže byl nízký a nestál, ale byl nucen polehávat. Díky obřím rozinkám jsme mu začli říkat volooký. Voněl po celém domě a my se do něj nepustili jen kvůli tomu, že jsme si museli v břiše nechat dostatek místa na řežábek :-)
Zajíc Na řežábek se ale dlouho čeká, protože každý plech se peče hodinu, a tak jsem ještě ze slámy vyrobila zajouce, kterého jsem dala za okno do velikonočních truhlíků.

Protože bylo od rána krásně, odpoledne jsme my tři vyrazili na kolech s dalekohledem k Vrbenským rybníkům, zatímco děda se ještě nutně musel dodívat na poslední díl Pána prstenů. vzhledem k jeho délce jsme k Vikyho velké radosti ještě stihli jeho druhou půlku dokoukat s ním. U rybníků bylo na co se dívat i co poslouchat, protože hnízdiště – rybník Domin se hemžilo racky, kachnami, lyskami i divokými husami (napočítali jsme čtyři páry po 3-9 mladých). Na druhé straně cesty, na rybníce Černiš, jsme zase pozorovali labutě a potápky roháče. Jo jo, krásně bylo, ale od rybníků foukalo jak blázen, takže jsme s potěšením zalehli na sluncem vyhřátý břeh Černiše, bahnili se na sluníčku a pozorovali ptáky. Viky mezitím z nalomených stvolů rákosí vyráběl střídavě jeřáby a rybářské pruty. Když chtěl ale jedním pošimrat labuť, dost narazil :-)

Pondělí 9. dubna. Ráno jsem mezi nabarvená vajíčka vysypala ještě vajíčka-bonbóny a čokolády, protože se u nás staví každý rok pár koledníků. Občas jim sice musím připomenout, že by mě taky měli seřezat, ale jinak jsou v pohodě. Jeden letošní, mohlo mu být tak plus mínus patnáct, celé koledování pochopil vskutku po svém. Přišel, zazvonil, a když mě viděl přicházet s mísou vajec, prostě řekl dobrý den a nastavil otevřenou igelitku. Já koukala jak blázen, jako jestli mu tam tu koledu mám rovnou přesypat, ale nechal si říct a koledu aspoň zamumlal a párkrát mě pošimral pomlázkou. Poté začal bagrovat vejce do té svojí igelitky a já ho musela zarazit, aby nám vůbec něco zbylo. Kolednický mamon!
Večer jsme upekli poslední plech řežábku a Velikonoce jsou u konce. Viky se ještě těší, až k nám ve středu přijdou děti na tradiční hledání vajíček spojené s buřtpárty. Přemýšlím, zda Vikyho večer před nástupem do školky nechám koukat v televizi na Hledá se Nemo nebo jestli mu to radši natočím na video. Ráno ho tahat z postele do školky je totiž skoro nadlidský úkol už teď, natož když se do popstele dostane v deset v noci.

Středa 11. dubna.Z postele sice Vikýš nakonec vylezl, ale jen proto, že musel :-) Lov na vajíčka a buřtpárty byly dobré, přestože nakonec přijela jen Jana s dětmi. Kryštof neustále zdrhal a lezl do prapodivných míst, takže se musel pořád hlídat, ale jinak to bylo ok - přestože i oheň jsem musela vyrábět a hlídat sama, páč Martin byl v práci dlouho. Skoro jsme vyžahly lahvinku sauvignonu, takže vůbec nemám představu, jak ona s těma dvěma dětma a sebou na dvou kolech dokázala dorazit domů :-)) Doma jsem pak večer na kuchyňské lince nalezla dva šneky, jak si razí cestu mezi skleničkami. To Terka přírodovědec aktivně zachránila šneky ze zahrady a dala mi je do košíčku....



Fotogalerie

Velikonoce Klikněte na obrázek vedle - zobrazí se náhledy. Klikáním na jednotlivé náhledy se pak dostanete k zvětšeným obrázkům s komentáři.

Here you can find some photos from the trip. Click on the picture on the left to get the thumbnails. You will get the slides with comments in English by clicking on the thumbnails.





Malování vajíček

Potřebujeme: (jak moje základní vybavení vypadá, se můžete podívat tady a tady)

  • vejce vařená natvrdo nebo vyfouklá, omytá. Na vařená natvrdo se lépe maluje voskem, pokud jsou ještě teplá.
  • včelí vosk a různobarevné voskovky
  • hliníkové mističky od svíček do aromalamp (počet dle barev, které chcete použít, já si vždycky úplně vystačím s červenou, zelenou, modrou a bílou)
  • svíčky a podstavec, na kterém vosk budete v mističkách rozehřívat - já používám stojánek na čajovou konvici
  • tužku, do které píchnete špendlík
  • barvy na vejce

Jednoduché a efektní

Začnete tím, že si obarvíte vajíčka. Ta vyfouklá jdou barvit hůř, protože se snaží utéct z barvy ven, potvory :-) Je třeba trochu násilí - udržovat je pod vodou třeba lžící. Navíc se do nich při barvení často dostane voda, takže vám při barvení vytéká ven mezi prsty. Je záhodno tedy s nimi v barvě balancovat tak, aby nic nebublalo, což logicky znamená, že se vám do nich nedostává voda. Postupem času jsem dostala do ruky ten správný grif, takže stíhám balancovat se dvěmi vejci ve dvou barvách najednou. Vajíčka odkládám na plato od vajec, z těch vyfouklých tak mezitím většina nežádoucí vody vyteče ven.

Během barvení už si rozehřívejte včelí vosk, do kterého nastrouháte kousky voskovek, abyste jej obarvili. Že je vosk dostatečně horký poznáte podle toho, že když s ním uděláte špendlíkem na vejce čárku, je souvislá a nedělá místo čárky minikapičky. Pozor, před prvním malováním si v mističce s voskem nahřejte i špendlík, ať vám vosk kvůli studenému špendlíku nechladne už před nanesením.

Vzory No a pak už si hezky malujete. Voskem neuděláte čáru moc dlouhou, takže ze základních prvků můžeme jmenovat jen tečku, rovnou čáru a zahnutou čáru :-) S malováním vždycky začínám uprostřed, jakkoli to u vajíčka zní divně - myslím tím buď na špičce nebo mezi špičkami, většinou tečkou, od které dělám kytičky nebo půlkytičky anebo “větve” či ploty. Nejjednodušší jsou samozřejmě tečky. Taky jsme už dělali ryze tečkovaná vajíčka a byla taky hezká a pro děti je to určitě nejjednodušší. Vajíčka dětí taky pravděpodobně budou hýřit barvami, mně se spíš líbí jednoduchá s voskem maximálně dvou barev.

Pracnější a efektnější

Z druhé metody jsem už loni přesedlala na první zmíněnou, protože je přece jen pracnější a náročnější na čas, takže moc nevyhovuje, pokud s vámi vejce malují děti. Taky je líp vidět na bílých vajíčkách, kterými v současné době trh zrovna neoplývá. Další nevýhodou je, že pokud se snažíte vosku nakonec zbavit, některé barvy pouští a flekatí. Na druhou stranu jsou vajíčka většinou barevnější, protože mixujete barvy. Na tento způsob malování potřebujete jen jednu mističku s obyčejným včelím voskem, zbytek vybavení je stejný.

Začínáte nanášením vosku na vajíčko a pak teprve ho obarvíte. Postup můžete opakovat, pokud chcete mít vzor na vajíčku vícebarevný; začínáte barvit vždy barvou světlejší a pak tmavší – třeba na žluto a pak na červeno, čímž dostanete výslednou oranžovou. Po posledním nanesení vosku musíte vajíčko opět obarvit na tmavší barvu. Pak vajíčka buď jen slaninou namastíte, aby se leskla, nebo je navíc můžete nahřát v troubě, aby vosk povolil, a pak ho hadříkem setřete (a vajíčka zase namastíte).

«  zpět nahoru

TVAROHOVÝ BERÁNEK

Beránek Jednoduchý, vláčný a výborný na chuť

250g Hery
250g cukru
250g tvarohu
250g polohrubé mouky
3 vejce
1 prdopeč
oříšky, rozinky, případně čokopoleva
tuk a strouhanka na plech

Utřít máslo s cukrem, pak vejce a ostatní přísady.
Péci ve vymazané strouhankou vysypané formě. Moc nevyskočí - skoro vůbec.
Vychladlého beránka pocukrovat, lze polít čokopolevou, nos a oči uděláme z rozinek připíchnutých špendlíkem. Špendlíky raději nejíst :-)

«  zpět nahoru

ŘEŽÁBEK

Tradiční rodinná velikonoční pochoutka, kterou pečeme většinou k sobotnímu obědu.

Řežábek 250g vepřové krkovice/plece
250g uzené krkovice
4-5 rohlíků
4-5 vajec
hrst krupičky
mléko
sůl
muškátový květ
zázvor
nasekané mladé kopřivy
tuk a strouhanka na plech

Do vývaru z vepřového masa dát nasekanou housku předem namočenou v mléce, krupičku, vejce, koření, sůl a nasekané maso. Pročvachtat a udělat dost řídké těsto, které se v tenké vrstvě peče na vymaštěném strouhankou vysypaném plechu nejméně 1 hodinu, až se voda odpaří a povrch nepravidelně zhnědne.
Podává se ihned po vyndání z trouby nakrájený na talíři s kyselými okurkami a rychle mizí...

«  zpět nahoru




© 2006-2007  cheva   |  kontakt  |  strom webu  |  aktualizováno / last updated on 9.7.2007