[ Webhosting profitux.cz ]

Akce  »  Tábor – Kotnov

Bludní Holanďani, kopečková volba a jordánské houpání

Chcete-li, můžete se rovnou podívat fotky i z tohoto článku; najdete je jako obvykle dole ve Fotogalerii.
Turistické informace (historie, kudy tam) jsou na konci článku.

23. června 2007. Když jsme zase jeli s Vikym za dědou, vymyslela jsem si půldenní výlet do Tábora, přesněji na hrad Kotnov, kde jsem nikdy nebyla, přestože jsem v Táboře strávila čtyři gymnaziální roky.

Pivovarský komín V sobotu odpoledne nebyl problém zaparkovat přímo ve městě, protože většina parkovišť je placená jen do sobotního poledne. Auto jsem tedy nechala na poloprázdném parkovišti na náměstí Fr. Křižíka, odkud jsme se vydali směrem po tzv. Parkánech se skvělou vyhlídkou na dole protékající Lužnici a kolem bývalého pivovaru, dnes docela hezky přestavěného na Orea hotel Dvořák, došli až ke starému hradu Kotnov, založenému Přemyslem Otakarem II. pod jménem Hradiště roku 1270. Hrad je skoro celou cestu vidět, ale už v půli cesty začlo poprchávat a sto metrů od hradu jsme zdrhali před lijákem. Schovali jsme se pod obloukem Bechyňské brány, součástí hradu, kde se z téhož důvodu shromáždila skupinka Holanďanů. Jak se zanedlouho ukázalo, jednalo se o Holanďany bludné nebo aspoň zbloudilé. Přímo v bráně byly dveře, tak jsem si říkala, že tam bude vstup do hradu, ale bylo zamčeno. Šla jsem tedy dál a podél hradební zdi objevila kamenné schody, které nás nakonec dovedly ke vstupu do muzea. Minutku za námi přišli dovnitř i Holanďani, kteří byli evidentně rádi, že jsme je dovedli do věže. Slečna u pokladny nám nabídla prohlídku muzea, než přestane pršet, protože vyhlídková věž je nahoře otevřená, a protože Vikymu se do muzea taky chtělo, zaplatili jsme 40 Kč do muzea, 20 do vyhlídkové věže a vyrazili jsme po těch pár místnůstkách rozmístěných v prvním a druhém patře hradu. Muzeum je zaměřené na život ve středověku, takže jsme si prohlídli pár slušivých ohozů, spoustu keramiky, stavbu typického dřevěného domku se slámovou střechou, a k Vikyho velké radosti třeba i meče (takovej měl Legolas!) a jiné železné záležitosti.

Pak jsme vyšplhali po celkem příkrých dřevěných schodech (nahoru to ještě šlo, dolů jsme se chytali navzájem) a dostali se na střechu kotnovské věže. Sympaticky se mezitím vyjasnilo a my jsme tak v suchu dohlédli až ke klokotskému klášteru, na druhé straně pod námi tekla Lužnice, vidět byly i věže kostela a staré radnice na hlavním náměstí. Pokochali jsme se, VELMI opatrně sešli dolů a šli ještě vyfotit Kotnov zepředu. Viky si tam odbyl svou fotografickou premiéru (viz Fotogalerie dole), zatímco jsme čekali, až se někam odsunou cyklisti, kteří zastavili k diksuzi nad mapou přímo před branou a znemožňovali tak pořízení kvalitního snímku. Starými uličkami jsme po ukojení fotografického zápalu vyrazili k náměstí, kde jsem se chtěla mrknout do podzemí. Viky moc nevěděl, co si pod tím má představit, a vysvětlení o sklepech ho ani trochu nenadchlo, a tak jsem ho musela uplatit zmrzlinou, na kterou si ovšem musel počkat až po východu z podzemí. Na prohlídku jsme čekali asi 1/4 hodinky, a tak jsme měli čas jít se podívat ke kašně, vyfotit děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor (tím strašným jménem se nedejte odradit, v létě je přístupná i jeho věž) nebo památník Jana Žižky, který stojí na horním konci náměstí a má docela slušný přehled o dění na něm. Určitě si tak všimnul i toho úžasnýho sporťáku, který parkoval kousek od Staré radnice.

Kašna Do podzemí se jde právě odtud; zpřístupněná trasa vede asi 700m pod domy na náměstí, ale od průvodce jsme se dozvěděli, že celkem existuje asi 15 km sklepních chodeb; tedy minimálně - o spoustě sklepení se dnes už ani neví, protože je nepoužívané zasypali. Jinak ten průvodcující mladík stál co se komunikace týče za starou bačkoru - těch pár vět, co nám řekl při vstupu do sklepů, lovil z hlavy horko těžko, chudákům Amíkům neřekl půl slova, tak jsem jim aspoň pár věcí přeložila, a prostě nás beze slova hnal sklepením. Když jsme byli zase nahoře, jen se nás zeptal, zda máme nějaké otázky... Přitom, když si vzpomenu třeba na Chýnovské jeskyně, kde jsme se od usměvavé průvodkyně dozvěděli každou chvilku něco nového a zajímavého, napadá mě jen naprosto nevyužitá turistická atrakce. Tím spíš, že když jsme se průvodce zeptali, odpovědi znal.

Ven z podzemí se vychází téměř diagonálně naproti radnici - pokud vás nevynáší s nohou zlomenou na kluzké podlaze sklepení. Některé stoupavé úseky byly fakt o ústa (nebo o kotník). Ve většině spojovacích chodeb jde naopak o skalp, pokud se zapomenete sehnout. My naštěstí vyvázli s oběma konci těla bez zdravotní újmy a pak jsme samozřejmě museli na tu slíbenou zmrzku. Popošli jsme jen kousek do cukrárny na rohu, kde měli sympaticky otevřeno i tu sobotu odpoledne. U Vikyho kupodivu vyhrál kopeček vanilkové a ne jedovatě modré, jak bývá jeho zvykem, ale když jsme šli Pražskou ulicí kolem točené vanilkovo-jahodové, uznala jsem, že kopečková volba byla chybná a že je třeba si to vynahradit :-)
Za chvilku jsme pohodě byli u auta, ale Viky se chtěl před návratem ještě projít, tak jsem ho vzala kolem budovy gymplu dolů k Jordánu do parku, kde jsme jako studenti strašně rádi běhali patnáctistovku. Hned na začátku parčíku vyrostlo hezké dřevěné hřiště, které jsme samozřejmě nemohli jen bez povšimnutí obejít, ale bylo nutné vyzkoušet prolezky i houpačku. Na mou otázku, co se Vikymu v Táboře líbilo nejvíc, mi bylo sděleno No přece to houpání!



«  ZPĚT NAHORU


Fotogalerie

Kotnov Klikněte na obrázek vedle - v novém okně se zobrazí náhledy.
Klikáním na jednotlivé náhledy se pak dostanete k zvětšeným obrázkům s komentáři.


Here you can find some photos from the trip to the peat bog at Borkovice. Click on the picture on the left to get the thumbnails. You will get the slides with comments in English by clicking on the thumbnails. More information about the town of Tábor and about Kotnov castle


Tábor - Kotnov

Kde je: Tábor je jihočeské město na spojnici Praha - České Budějovice (pokud tedy nejedete přes Písek...). Ke Kotnovu dojdete z náměstí Fr. Křižíka, kde jsme parkovali my, za 5-10 minut (těch deset je pro ty, které se budou často kochat výhledem přes hradby), stejnou dobu trvá přechod od hradu na hlavní náměstí starými křovolakými uličkami. Další parkoviště, i pro autobusy, je přímo u pivovaru v ulici Na Parkánech.

Zajímavé stránky:

  • o Kotnově - na stejné stránce najdete i odkazy na nejbližší památky v okolí.
  • stránky města Tábor

«  ZPĚT NAHORU


© 2006-2007  cheva   |  kontakt  |  strom webu  |  aktualizováno / last updated on 9.7.2007