[ Webhosting profitux.cz ]

Akce  »  Plzeň

Plzeňská zoo, Dinopark a botanická zahrada

Toto je první část článku o našem výletě do Západních Čech. Odkaz na druhou část najdete dole.
Chcete-li se rovnou podívat fotky (i z tohoto článku), najdete je jako obvykle dole ve Fotogalerii.
Máte-li zájem jen o turistické informace, klikněte zde; odkazy jsou na konci článku.

10. července 2007. Viky měl sice oficiálně angínu, ale neoficiálně mu vůbec nic nebylo, takže jsme se sbalili a vyrazili na dva dny do Západních Čech. Prvním cílem byla Zoo Plzeň a přilehlý Dinopark, protože mladej má zrovna dinosauří období - doma pořád žebrá, abychom mu pustili BBC Putování s dinosaury, které máme zapůjčené od bratrance, jehož syn už má ještěry pár let za sebou, na obrázcích se pravidelně objevují stegosauři a pteranodonti, a s jedním brontosaurem chodí i spát. Z nouze za jednoho pravěkého ještěra vydává i hračku-leguána. Z průjezdu Plzní před několika lety jsme ji měli zafixovanou jako celkem nehezké průmyslové město a paměť opravdu neklamala. Po hlavní od Písku jsme lehce bloudili po kruhácích se šesti výjezdy a podobně. Nicméně jakmile jsme se dostali na Slovany, vedly nás k zoo už celkem spolehlivě směrovky.

Rys Vstupenku lze ze zvýhodněnou cenu zakoupit zároveň do zoo i Dinoparku, a tak nám bylo celkem jedno, kde začněm. Můžete jednou hádat, kterou ze dvou možností, kam vyrazit nejdřív, Viky vybral :-) Dinopark nebyl nijak velký - spíš takový plácek v lese, kde tu řval allosaurus, tam si segnosaurus hlídal vajíčka a kousek dál se koupal krk diplodoca. Teda ne že by to bylo všechno - samozřejmě nesmí chybět obří apatosaurus, hrozivý tyrannosaurus, letící pteranodon, ježkovitá edmontonia a další, z nichž někteří se dokonce chráněni igelitem hýbou (ten igelit byl namístě, taky by se nám při pozdější procházce zoo šiknul). Viky se celou cestu nahoru k parku, kdy jsme už poslouchali gigantosauří řev, ptal Ale nejsou živí, že jo?, a pak se odmítnul k rexovi i jen přiblížit, natož si na něj sáhnout. Pobavila nás tyrannosauří potravní základna plná domácích koz, fotosaurus, kterého jsme znali už z výstavy v ČB (hlava, do které dítko vleze a spokojený rodič si ho vyfotí), líbilo se dřevěné hřiště, a kdyby nebylo tak mokro, určitě bychom se byli vypravili i na paleontologické hřiště, kde lze vykopat kostru ještěra. Ještě jsme absolvovali povinný nákup ještěrů, kdy se Vikymu splnil sen a stal se šťastným majitelem malýho bodavýho neboli stegosaura, jehož kousky nás pak bavil při obědech a večeřích v restauracích po cestě (obvlášť když byl stega kouzelnej, protože odmítl tradiční veganskou stravu a dal se na lov iguanodonů).

My dva ještěrům již odrostlí jsme se těšili na japonskou zahradu také sousedící s Dinoparkem. Jednalo se však (aspoň pro nás) o celkem nejaponsky vyhlížející dvorek, na kterém byl z šedých střešních tašek vyskládaný jeřáb obtékaný řekami z kamínků, kolem které byly již japonštěji vyhlížející dřeviny. I další kameny nesly dle popisek symboliku, nicméně tento styl japonské zahrady zdál se nám poněkud rozmarný. Asi halt nejsme odborníci :-) O to víc mě vedle vchodu z Dinoparku do botanky, která je jinak celkem rozlehlá a plná krásných stromů, keřů a kyti, zaujala Wollemia nobilis, což je druhohorní rostlina, kterou v roce 1994 lety objevil pan Noble ze správy národního parku Wollemi nedaleko Sydney, přestože si už všichni mysleli, že se na Zemi vyskytovala jen před těmi 175 mil. let. Od roku 2006 je možno ji obdivovat i v Plzni. Více informací o wollemii vznešené najdete na www.wollempine.cz.

Rex Pak jsme se už vydali do přilehlé (a celkem rozlehlé) zoologické zahrady. zahrada má rozhodně co nabídnout - od šelem přes sudokopytníky a spoustu ptáků i klokany, lemury a několik pěkných pavilónů - např. s nočními specialisty, subtropickou florou nebo tropickými opicemi a papoušky. U opic jsme rádi zůstali docela dlouho, protože obzvlášť makakové lví měli zábavní den. Nezapomenutelný zážitek nám při obědě poskytla také stylová africká restaurace Kiboko, kde sice na zdech byly vycpaniny a kůže afrických zvířat, ale jejíž nabídka rovnala se nefalšovanému smažícímu fast-foodu. V nočním pavilónu, sousedícím s pavilónem Akva-Tera, jsme zůstali taky dlouho, ale tak trochu nuceně, protože venku se strhl pěkný liják. Aspoň jsme si ale mohli dosytosti prohlédnout povalujícího se lva, zvědavé mangusty, pod infračerveným světlem se hřejícího varana komodského, odpočívající leguány, kaloně umně kličkující mezi větvemi nebo poskakující kombu, respekt vzbuzovala pěkně macatá zmije gabunská. V subtropickém pavilonu se zase líbilo víc nám než Vikymu, protože děti jak známo na kytičky moc nejsou, zato se mu moc líbili tamní chameleoni a ještěrky. Manžel nakonec neodolal a u vchodu zakoupil palmu tsirika, o které jsme se pak na obalu dočetli, že v přírodě je kriticky ohrožená a přežívá už jen asi 10 jedinců na Madagaskaru. Na projekty uskutečňované na tomto ostrově jsme koupí naší tsiriky zároveň přispěli. Haha, jsem zvědavá, kam ji dá, až trochu povyroste - už takhle máme z domu výstavku flory.

Bylo ke čtvrté odpoledne a my vyrazili směrem na Mariánské Lázně, kde jsme doufali, že zůstal volný jeden vyhlédnutý pokoj v penzionu nad městem.

Druhá část článku je o Mariánských Lázních, Soosu, hradu Ostroh a motýlí farmě.



Fotogalerie

Zoo Plzeň Klikněte na obrázek vedle - v novém okně se zobrazí náhledy.
Klikáním na jednotlivé náhledy se pak dostanete k zvětšeným obrázkům s komentáři.


Here you can find some photos from the trip. Click on the picture on the left to get the thumbnails. You will get the slides with comments in English by clicking on the thumbnails.



Info a zdroje:



«  ZPĚT NAHORU


© 2006-2007  cheva   |  kontakt  |  strom webu  |  aktualizováno / last updated on 12.7.2007