[ Webhosting profitux.cz ]

Akce  »  Kratochvíle

Výlet na Kratochvíli

22. srpna jsem s kamarádkou a dětmi vyrazila na zámek Kratochvíli. Rosničky sice hrozily, že zmoknem, avšak my se nelekli, neboť nejsme z cukru. Lilo celé dopoledne, ale než Petra zaparkovala před naším domem, už svítilo sluníčko. Přestože jsem kolem Kratochvíle jezdila pár let do Prachatic, podařilo se mi tradičně aspoň jednou špatně odbočit a Petra pak jela zbytek cesty první. Což je obzvlášť pikantní vzhledem k tomu, že Petra je tady cizinka :-) Nojo, orientační geny mi nebyly dodány v dostatečném množství, to už víme.

Když jsme dorazili k zámku, měli jsme docela kliku, protože prohlídka začínala během pěti minut. Měli jsme nastudované, že můžeme jít buď do kaple nebo do zámečku nebo to zkombinovat, nicméně vyřešila to za nás pokladní, která se na možnosti neptala, nás se zeptat zrovna nenapadlo a výsledkem bylo, že se nám v rukou ocitly vstupenky na obě místa. Nelitovali jsme ale, protože si tak na své přišli všichni - děti i dospělí.

Kaple s historií

Průvodkyně nás nejdříve zavedla do kaple s krásnou výzdobou, kde nám povyprávěla o historii zámku. Původně to byl hospodářský dvůr a tvrz jménem Leptáč, které zakoupil jakub Krčín z Jelčan, tvrz nechal přestavět a vyzdobit loveckými malbami. To ale nedomyslel, protože se tak velice zalíbila Vilémovi z Rožmberka. Nicméně nakonec Krčín škodný zřejmě nebyl, protože za ni dostal obec Sedlčany. Vilém nechal na Leptáči vystavět renesanční letohrádek - vilu, ve kterém jsou dodnes k vidění malby italských mistrů (výstavba zahájena 1583), kostelík Panny Marie (vysvěcen 1589), také nechal vybudovat oboru a základy zahrady. Tu již musel nechat dokončit jeho bratr Petr Vok, protože Vilém si Leptáče příliš neužil: zemřel roku 1592. Ani Vok zde nepůsobil dlouho, protože prodejí rožmberských panství Rudolfu II. V roce 1601 potřeboval vyřešit zadluženost. Předposledními majiteli byli Schwarzenberkové, kteří vile přistavěli druhé patro a vybourali pokojíky pro fraucimor, a od pozemkové reformy z roku 1920 Kratochvíli vlastní stát. Jinak je samozřejmě dost klika, že se po odchodu Rožmberků nikdy nestala příliš oblíbeným letoviskem, nebyla tak touha na ní toho moc měnit a renesanční interiéry zůstaly v původní podobě. Až na zub času - ten samozřejmě hlodá bez ohledu na majitele.

Na samotné kapli je kromě výzdoby zajímavé i to, že je k ní přistavěna šikmá věž. Ne že by to snad byl úmysl - věž byla ke kapli přistavěna tak nějak po česku a začala se nahýňať tak, že se dokonce odlomila od hlavní budovy a musela být přilepena zpět. Přilepovací šev je dodnes patrný, upozorní vás na něj průvodkyně.

Letohrádek bez Včelích medvídků a krmení mslné zvěře

Na další část prohlídky jsme se přesunuli do vily, kde pokračoval historický výklad a navíc to, na co se nejvíc těšily děti (Mami, a kdy už budou ty Večerníčky?). Ve většině místností letohrádku je zřízena expozice animovaného filmu. Jednak tam stojí vitríny s konkrétními ukázkami z animovaných filmů, ať loutkových nebo kreslených, a v několika místnostech se něco dozvíte o procesu vzniku takových filmů. Tato výstava pro mě byla nicméně trochu zklamáním: nejen děti ale i my dospělí jsme znali pouze několik postaviček z vitrín (Hurvínek, Maxipes, Šebestová, Amálka a pár dalších), novější chyběly úplně.

Hned po prohlídce interiéru jsme vyrazili ven, děti už zevnitř zaujala zahrada s jezírkem uprostřed. Prošli jsme cestičky, děti se schovávaly za ornamenty tvarovanými z keřů, dali si sváču u jezírka s rybičkami (které bohužel nebyly moc vidět kvůli špinavé vodě) a pak vyrazili ven z areálu prozkoumat okolí procházkou. Skoro hned za branami, na opačné straně než je parkoviště, jsme objevili hezké dva rybníky, kde se děti vydováděly házením kamenů do vody. Cesta po hrázi končila u zřejmě rybářského dřevěného domku, a tak jsme se museli vrátit a pokračovali kolem venkovních zdí zámku. Za rohem na nás jukala mlsná (jak jinak) koza, která se velmi ráda nechala krmit mlíčím i padanými jablky, které se válely kousek odtud. O jitrocel a obyčejnou trávu zájem nejevila, obzvlášť poté, co se jí předložila první jablka.

Chtěli jsme zámek obejít celý, cesta ale končila plotem a zdí, za kterým bylo parkoviště. Vrata vedoucí dovnitř do areálu zámku byla všechna zamčená, takže jsme chtě nechtě museli zas jít zpátky k autu kolem kozy a rybníků. Výlet jsme se rozhodli zakončit krátkou návštěvou Netolic, kde si děti daly zmrzku a matky nakoupily večeři. Domy byly na malé město, která se většinou potýkají s komunistickými skvosty architektury a nedostatkem financí, překvapivě pěkné a opravené melebností. Webovky mají taky výborné. Dlažba náměstí se zrovna opravovala a kolem byla k Vikyho radosti spousta tatrovek a bargů, nicméně už bylo pět odpoledne, takže bagristi už se asi váleli doma u televize. Zmrzka to naštěstí vynahradila, přestože jsem musela čelit žádostem typu: "Tak tu počkáme, až zase začnou pracovat, jo?".



Fotogalerie

Nové Hrady a ŽumberkKlikněte na obrázek vedle - zobrazí se náhledy. Klikáním na jednotlivé náhledy se pak dostanete k zvětšeným obrázkům s komentáři.

Here you can find some photos from the trip. Click on the picture next to it to get the thumbnails. You can get the slides with comments in English by clicking on the thumbnails.




«  ZPĚT NAHORU


© 2006-2007  cheva   |  kontakt  |  strom webu  |  aktualizováno / last updated on 9.7.2007