[ Webhosting profitux.cz ]

Akce  »  Chýnovská jeskyně a Choustník

Chýnovská jeskyně a hrad Choustník

Chcete-li se rovnou podívat fotky (i z tohoto článku), najdete je jako obvykle dole ve Fotogalerii.
Máte-li zájem jen o turistické informace (historie, otevírací doba, vstupné), klikněte zde; jsou na konci článku.

26. května 2007. Přestože jsme nejdřív měli naplánovanou cestu do Čáslavi na Letecký den, vzhledem k vedrům, které měly v sobotu panovat a navíc končit bouřkami, jsem Vikyho přesvědčila o změně plánu. Víkend jsme trávili ve Vožici a tak se přímo nabízelo nějaké místo na Táborsku. Volba padla na Chýnovskou jeskyni a hrad Choustník, které jsem měla v merku už dlouho. Navíc obě místa nejsou daleko od sebe. Jeskyně byly také dostatečným lákadlem na zlomení Vikyho stále ještě trvající touhy po stíhačkách.

Znak jeskyní Hned po obědě jsme vyrazili na jeskyně. Už dost daleko před nimi nás dobře navigovaly cedule, a tak jsme na místo dorazili bez potíží, přestože obvyklý navigátor tentokrát s námi nebyl, neb se jel opít s kolegy kamsi k Lipnu. Zaparkovali jsme na silničce vedoucí nahoru k jeskyním a pěšky došli ten kousek, který zbýval. Tam, kde končila řada zaparkovaných aut, stál malý dřevěný stánek plný suvenýrů určených pro jeskynní turisty: kamínky a kameny, pouštní růže a pohledy. Jen jsme nakoukli a šli hledat pokladnu. Jelikož se žádná v dohledu neobjevila, došlo mi, že lístky nejspíš dostaneme právě v suvenýrové budce, na které jsem navíc objevila znak jeskyní s obrázkem netopýra.

S lístkem za vstup pro mě (70Kč, děti do 6 let zdarma) a pro foťák (30Kč), který jsem nutně potřebovala, protože den předtím dorazil můj nový fotoaparát, jsme sešli na plácek před dřevěný domek, o kterém jsem se i přes visací zámek na dveřích domnívala, že nás dovede do jeskyní. Na verandě byly vystavené fotografie z oprav a rozšiřování trasy, kvůli kterým byla jeskyně zavřená loni. Celá trasa se prodloužila o 40 metrů na 260, byl vybudován nový východ z druhé strany silnice, pro který byla proražena a zpevněna štola, a také byla vyměněna světla, takže už na návštěvníky nevykukují dráty. Přestože se mi zdálo, že je silnice plná aut, na prohlídku jsme čekali jen dvacet minut. Viky mezitím slézal pěšinky mezi skálami kolem domku, přelézal lavičky, sbíral šutry a nosil mi je s tím, že mu je mám hlídat, a odmítal se houpat na houpačce.

Puhované stěny jeskyně Před půl druhou jsme se všichni navlekli v těch 30 stupních do svetrů a mikin, protože dole se teploty pohybují mezi 5 a 9 stupni, což zrovna ke koupání v podzemní vodě neláká. Paní průvodkyně byla přesná, dovedla nás před strmé schody vedoucí do jeskyní a varovala nás, že bychom dole nemuseli dobře dopadnout, pokud nejsme zrovna srdečně fit, vyrostli jsme moc do výšky a nečumíme nad sebe, neumíme chodit po vlhkých schodech nebo by se nám třeba zachtělo olupovat zdejší krápníčky. Pak už jsme sestupovali po vlhkých kamenných schodech (jakých jiných v jeskyni, že), průvodkyně na několika místech počkala, až dorazíme všichni, a dovedla nás na nejníže položené místo v jeskyni, kde nad námi bylo 51m šutrů.

Přestože mě táta varoval, že je to normální díra v zemi a že toho tam k vidění moc není, mně se tam hodně líbilo. Pravda, největší krápníky, co jsme viděli, byly asi jen 2 cm dlouhé, zato jsou jeskyně krásně barevné díky různým odstínům mramoru a tmavým pruhům amfibolitu. Jeskyně jsou také v celé zemi nejdéle zpřístupněné. Kdybychom měli trochu štěstí, mohli bychom v jeskyni taky zastihnout některého z devíti druhů netopýrů, kteří se tam občas vyskytují i mimo období zimování. To štěstí jsme ale bohužel neměli. Zato jsme s Vikym vydělali na tom, že jsem byla na chvostu skupiny, protože jsem dost nechtěla ostatní z držovat kvůli focení. Průvodkyně nám totiž u východu ukázala krásného mouchu svačícího křižáka, který se k nim už od otevření po rekonstrukci stačil nastěhovat, a navíc nám dobře poradila, kudy na Choustník. Po cestě k autu Viky neomylně detekoval zmrzlinu, kterou prodávali v pokladně, a tak jsme nechvátali a já jsem udělala jsem ještě pár snímků krajiny.

Druhá věž Potom jsme zotvírali okna nehezky vyhřátého auta a vyrazili přes Chýnov k Choustníku. Až na místě jsme zjistili, že na hrad se dostaneme pouze za podmínky, že zdoláme slušný kopec, což při teplotě nějakých třicet stupánků nebyly nejlepší vyhlídky, ale nakonec to nebyl až takový záhul. I tak se mi pak doma zdálo, že vzdálenost jeden kilometr si Wikipedie určitě vymyslela :-) U vstupu mě pokladník zkásnul o pouhou dvacku, a na zakoupený pohled mi ještě přidal originální razítko hradu. Hrad vypadá opravdu impozantně, přestože je z větší části zbořený a zbývají z něj kompletní jen dvě věže a pár zdí. Jedna z věží je zpřístupněná po vnitřním dřevěném schodišti a poskytuje pěkný výhled do tří stran (ze čtvrté je les), k ní vede dlouhý dřevěný most, a hned za ní objevíte celkem stabilní šibenici klasického designu. Z nádvoří, v jehož areálu najdete třeba pěknou kamennou studnu (žabinec k okusení vody zrovna neláká) nebo kryté posezení.

Po cestě zpátky jsme ještě zastavili u krajnice vedle pole, kde rostla kvanta polních rostlin. Ano, mák i chrpy jsou vlastně plevel, ale jsou prostě nádherné.



Vlčí mák Hrad Choustník Chrpa



Fotogalerie

Chýnovská jeskyně a hrad Choustník Klikněte na obrázek vedle - v novém okně se zobrazí náhledy.
Klikáním na jednotlivé náhledy se pak dostanete k zvětšeným obrázkům s komentáři.


Here you can find some photos from the trip to the cave and the castle Choustník. Click on the picture on the left to get the thumbnails. You will get the slides with comments in English by clicking on the thumbnails.

More information about Chýnovská cave
More information about Choutník castle (in English)


«  ZPĚT NAHORU



Chýnovské jeskyně

Kudy tam: od Mladé Vožice jsme jeli směrem na Chýnov, od Mašovic jsou jeskyně slušně značené, takže byste neměli mít problém je najít. Podobné dobře viditelné značení jsme pak viděli i z druhé strany, když jsme se přesouvali k Choustníku. Parkovištěm lze nazvat plácek mezi vchodem a východem z jeskyní, parkuje se i podél silnice.
Více informací o Chýnovských jeskyních

Hrad Choustník

Kudy tam: Od jeskyní směřujte na Radenín a Choustník, před Choustníkem je třeba projet Krtovem. Hrad uvidíte na kopci už před městečkem, v Choustníku jsou směrovky K hradu. Když dorazíte na plácek u lesa, kde se parkuje, dáte se podél plotu zahrady přímo vzhůru k lesu, ne doprava. Když jsme byli nahoře, všimli jsme si dokonce speciální upravenější cesty pro kolaře, ale netuším, kde dole končí...
Více informací o hradu Choustník




«  ZPĚT NAHORU


© 2006-2007  cheva   |  kontakt  |  strom webu  |  aktualizováno / last updated on 9.7.2007